18. 2. 1745–5. 3. 1827
Alessandro Volta ve zkratce
Alessandro Volta sestrojil první prakticky použitelný zdroj trvalého elektrického proudu – Voltův sloup. Jeho práce umožnila systematické elektrické experimenty a po jeho jménu je pojmenována jednotka elektrického napětí volt [V].
- Obory: elektrostatika, elektrochemie, fyzika plynů.
- Pojmenováno po něm: volt [V] – jednotka elektrického napětí.
- Klíčové vynálezy: elektrofor (1775), objev metanu (1776), Voltův sloup (1800).
- Ocenění: Copleyho medaile (1794), hraběcí titul od Napoleona (1810).
- Související fyzici: Luigi Galvani, André-Marie Ampère, Georg Simon Ohm.
Italský fyzik Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio Volta se narodil 18. února 1745 ve městě Como v Lombardii (tehdy Vévodství milánské). Pocházel ze šlechtické rodiny; rodiče ho tlačili k církevní dráze, ale Volta se od 14 let věnoval fyzice. V roce 1774 se stal profesorem fyziky na Královské škole v Como a od roku 1779 zastával profesuru experimentální fyziky na Univerzitě v Pavii, kde setrval 40 let až do odchodu do důchodu v roce 1819.
Elektrofor a objev metanu
Ještě před svým nejvýznamnějším vynálezem přispěl Volta do vědy dvěma klíčovými objevy:
- Elektrofor (1775): Volta vylepšil a zpopularizoval přístroj pro výrobu statické elektřiny indukcí. Princip podobného zařízení popsal už Johan Wilcke; Voltovo provedení se však stalo praktickým a opakovaně použitelným zdrojem elektrostatického náboje.
- Objev metanu (1776): Při procházce u jezera Maggiore si Volta všiml bublání bahenního dna. Plyn zachytil a prokázal jeho hořlavost; patřil tak k prvním badatelům, kteří metan (CH4) izolovali a experimentálně zkoumali. Volta také navrhl využití elektrické jiskry k jeho zapálení.
Spor s Galvanim a vznik elektrochemie
Kolem roku 1791 se Volta dostal do vědeckého sporu s Luigi Galvanim. Galvani pozoroval, že žabí stehna se trhají, když se dotknou dvou různých kovů, a tento jev vysvětloval „živočišnou elektřinou“ v svalové tkáni. Volta to odmítal: tvrdil, že elektřina nepochází z tkáně, ale z kontaktu různých kovů oddělených vlhkým vodičem. Aby to dokázal, zkonstruoval sériová spojení kovových párů oddělených vlhkou látkou – a tím vytvořil první baterii. Spor vedl k rozvoji elektrochemie; obě teorie měly část pravdy: Galvani správně pozoroval účinky elektrického podráždění na nervy a svaly, Volta však správně ukázal, že v jeho uspořádání vzniká proud kontaktem různých kovů přes vlhký vodič nebo elektrolyt.
Galvanický článek a Voltův sloup
V roce 1800 Volta dokončil svůj největší vynález. Voltův sloup (voltaic pile) byl baterie sériově zapojených galvanických článků, skládajících se z alternujících kotoučků zinku a mědi (nebo stříbra) oddělených látkou napuštěnou slaným roztokem nebo kyselinou. Volta výsledek oznámil 20. 3. 1800 dopisem Josephu Banksovi, prezidentovi Royal Society v Londýně.
Voltův sloup poskytl vědcům první stabilní zdroj elektrického proudu a umožnil celou vlnu objevů: William Nicholson a Anthony Carlisle roku 1800 pomocí elektrolýzy rozložili vodu na vodík a kyslík; Humphry Davy elektrochemicky izoloval sodík a draslík (1807). Voltův sloup je považován za jeden z nejvýznamnějších technologických vynálezů 18. a 19. století.
Napoleon a pozdější život
V roce 1801 byl Volta pozván do Paříže, kde předvedl Voltův sloup Napoleonovi a francouzské vědecké obci. Napoleon byl nadšen: Voltovi udělil Čestnou legii a jmenoval ho senátorem Lombardského království. V roce 1810 mu Napoleon udělil hraběcí titul. Po Napoleonově pádu Volta pokračoval ve funkci profesora – tentokrát na pokyn rakouské vlády, která se chopila moci v Lombardii. V roce 1819 ve věku 74 let odešel Volta do důchodu na venkovský statek u Coma.
Jednotka volt
Volt [V] je odvozená jednotka SI pro elektrické napětí, rozdíl elektrických potenciálů a elektromotorické napětí. Platí, že 1 V je napětí, při němž proud 1 A předává výkon 1 W: 1 V = 1 W·A−1 = 1 J·C−1. Mezinárodní vědecká obec přijala název volt na mezinárodním elektrickém kongresu v Paříži v roce 1881 na Voltovu počest.
Alessandro Volta zemřel 5. března 1827 ve věku 82 let ve svém rodném městě Como.
Časté otázky k Voltovi
- Co je Voltův sloup?
- Voltův sloup je baterie sériově zapojených galvanických článků skládajících se z alternujících kotoučků zinku a mědi oddělených vlhkou látkou (slaný roztok nebo kyselina). Poskytoval první stabilní zdroj trvalého elektrického proudu.
- Co měří volt?
- Volt [V] je jednotka elektrického napětí. Vyjadřuje rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma body. Platí: 1 V = 1 W·A−1 = 1 J·C−1. Název volt byl přijat mezinárodně v roce 1881 na Voltovu počest.
- Jak souvisí Volta a Galvani?
- Volta a Galvani vedli vědecký spor: Galvani tvrdil, že za žabí svalové záškuby je odpovědná „živočišná elektřina“ ve tkáni. Volta mu oponoval a dokazoval, že elektřina vzniká kontaktem různých kovů v elektrolytu. Tento spor ho přivedl k vynálezu baterie a k rozvoji elektrochemie.
- Jaké další vynálezy Volta učinil?
- Volta vylepšil elektrofor (přístroj pro výrobu statické elektřiny, 1775) a izoloval metan – hořlavý bažinný plyn CH4 (1776). Objevil také elektrostatické indukční přístroje a kondenzující elektroměr.
Další informace
- Alessandro Volta – Wikipedie
- Alessandro Volta – Wikipedia
- Alessandro Volta – Encyclopaedia Britannica
- Alessandro Volta – Magnet Academy (National MagLab)
Časté překlepy: Volta Alessandro, Voltar, Voltaic pile (anglický název Voltova sloupu).
Pojmenováno po Voltovi
- Volt (V) – odvozená jednotka SI pro elektrické napětí
- Voltaický článek (voltaic cell) – elektrochemický článek využívající rozdíl potenciálů mezi elektrodami
- Voltův sloup (voltaic pile) – první prakticky použitelná elektrická baterie
- Voltmetr – přístroj na měření elektrického napětí
Související
- Elektrické napětí – převody jednotek (V, mV, kV)
- Jednotky SI – volt jako odvozená jednotka SI
- Původ názvů jednotek – volt mezi eponymy
- Luigi Galvani – průkopník biofyziky, Voltův protivník i inspirátor
- André-Marie Ampère – teorie elektřiny navazující na Voltu
- Georg Simon Ohm – Ohmův zákon: U = R·I
- Michael Faraday – elektrolýza, elektromagnetická indukce