Benjamin Franklin

Benjamin Franklin

17. 1. 1706–17. 4. 1790

Benjamin Franklin se narodil 17. ledna 1706 v Bostonu (tehdy britská kolonie Massachusetts Bay). Patřil k otcům zakladatelům Spojených států a jako jediný z nich se podepsal pod všechny čtyři klíčové dokumenty raných USA: Deklaraci nezávislosti (1776), spojeneckou smlouvu s Francií (1778), Pařížskou mírovou smlouvu (1783) a Ústavu Spojených států (1787).

Školní docházku ukončil Franklin brzy, ale vzdělával se celý život. Rodinu opustil v roce 1723. Franklin byl samoukem (algebra, geometrie, navigace, logika, historie). Vedle angličtiny ovládal ještě pět dalších jazyků.

Podpis Benjamina Franklina
Podpis Benjamina Franklina

Benjamin Franklin byl velmi pracovitý. Ve Filadelfii v roce 1728 vybudoval úspěšnou tiskárnu a vydavatelství (Pensylvania Gazette od roku 1729). V roce 1748 přenechal každodenní řízení tiskárny svému společníkovi Davidu Hallovi, aby se mohl plně věnovat vědě a veřejné službě; svůj podíl ve firmě Franklin & Hall pak prodal Hallovi v roce 1766.

Elektřina

Franklinovy systematické pokusy s elektřinou začaly v roce 1746, kdy se v Bostonu setkal s předváděním elektrostatických jevů, a průlomu dosáhly v letech 1747–1751. Své výsledky popisoval v dopisech londýnskému přírodovědci Peteru Collinsonovi; ten je v roce 1751 vydal v Londýně jako knihu Experiments and Observations on Electricity, která se v Evropě stala vlivným pramenem moderní teorie elektřiny.

Experiments and Observations on Electricity
Benjamin Franklin: Experiments and Observations on Electricity, vydání z roku 1774

V červenci 1747 Franklin formuloval jednofluidovou teorii elektřiny – v protikladu ke starší teorii Charlese Dufaye o dvou druzích „skelné" a „pryskyřičné" elektřiny. Podle Franklina obsahuje každé těleso určité množství neviditelného „elektrického fluida"; třením se fluidum jen přenáší z jednoho tělesa na druhé, takže jedno má jeho přebytek, druhé deficit. Tělesa s přebytkem označil za kladně nabitá (pozitivní), tělesa s deficitem za záporně nabitá (negativní). Tyto termíny se používají dodnes – a protože Franklin nevěděl, kterým směrem fluidum teče, byly bohužel přiřazeny opačně, než jak se ve skutečnosti pohybují elektrony (technickou konvenci proudu si však fyzika ponechala).

Z jednofluidové teorie přímo plyne zákon zachování elektrického náboje: tření nábojem nevyrobí, jen ho přerozdělí. Franklin zavedl i další pojmy, které se v elektrotechnice ujaly: baterie, vodič, kondenzátor, elektrický proud.

Benjamin Franklin má na svém kontě několik důležitých vědeckých objevů. Byl úspěšným diplomatem a státníkem. Stál také u zrodu významných filadelfských institucí: knihovny Library Company of Philadelphia (1731), Academy of Philadelphia (1749, vyučovat se začalo v 1751; pozdější University of Pennsylvania, dnes jedna z univerzit Ivy League) a Pennsylvania Hospital (1751, první nemocnice v britské Severní Americe), kterou založil spolu s lékařem Thomasem Bondem.

Pokus s drakem a vynález bleskosvodu

V dopisech Peteru Collinsonovi z března a července 1750 Franklin jako první vyslovil hypotézu, že blesk je elektrický výboj stejné podstaty jako jiskry produkované laboratorními tornádovými mašinami. Současně navrhl experiment, jak to ověřit (tzv. sentry-box experiment): ze střechy budovy vést izolovanou železnou tyč zakončenou hrotem a za bouřky z ní stahovat elektrický náboj do Leydenské láhve. Franklinovy dopisy byly vydány v Londýně a přeloženy do francouzštiny; v květnu 1752 experiment úspěšně provedl Thomas-François Dalibard v Marly-la-Ville ve Francii a potvrdil tak Franklinovu hypotézu.

V červnu 1752 Franklin – který o Dalibardově úspěchu zatím nevěděl – provedl vlastní variantu pokusu ve Filadelfii. Místo vysoké věže použil papírového draka s ostrým drátem na vrcholu, lněnou šňůru a na jejím konci kovový klíč. Pomáhal mu jeho syn William. Když se šňůra rozmokla, vodivě připojila draka přes klíč k Leydenské láhvi a Franklin pozoroval jiskry. Drak nebyl zasažen bleskem (to by zřejmě skončilo tragicky, jak ukázala smrt G. W. Richmanna v Petrohradě o rok později) – stahoval pouze náboj z bouřkového mraku. Popis pokusu vyšel 19. října 1752 v Pennsylvania Gazette.

Z těchto poznatků Franklin v září 1752 odvodil bleskosvod – železnou tyč s ostrým hrotem, propojenou vodičem se zemí, která odvede úder blesku mimo budovu. První bleskosvod nainstaloval na vlastní dům a v Almanachu Poor Richard's pro rok 1753 zveřejnil návod, jak ho postavit. Vynález se rychle rozšířil po celém světě a zachránil bezpočet staveb i životů. Za práci o elektřině obdržel Franklin roku 1753 prestižní Copleyho medaili Královské společnosti v Londýně.

Franklinův bleskosvod
Franklinův bleskosvod

Benjamin Franklin vynálezce

Do éry Thomase Edisona byl Benjamin Franklin nejvýznamnějším americkým vynálezcem. Vedle bleskosvodu se mu připisuje řada dalších praktických vynálezů:

Bifokální brýle
Franklinovy bifokální brýle

Odmítal zisk ze svých vynálezů a dával přednost jejich volnému užívání pro blaho všech. Žádný ze svých vynálezů si nenechal patentovat.

Diplomat a státník

Vedle vědy se Franklin stal jednou z nejvýznamnějších politických postav rané americké historie. V letech 1757–1775 pobýval převážně v Londýně jako zástupce zájmů několika amerických kolonií (Pensylvánie, Massachusetts, Georgie, New Jersey). Po návratu do Filadelfie se v květnu 1775 zapojil do druhého Kontinentálního kongresu a stal se členem pětičlenné komise, která připravila Deklaraci nezávislosti (přijato 4. 7. 1776).

V letech 1776–1785 působil jako americký velvyslanec ve Francii. Jeho diplomatické úsilí vedlo v roce 1778 k Spojenecké smlouvě s Francií, která zásadně rozhodla o výsledku americké války za nezávislost. V roce 1783 byl jedním z hlavních vyjednavačů Pařížské mírové smlouvy, jíž Velká Británie uznala nezávislost USA.

Po návratu do Filadelfie zastával v letech 1785–1788 úřad prezidenta Pensylvánie. V roce 1787 byl ve věku 81 let nejstarším účastníkem Ústavodárného konventu, který formuloval Ústavu Spojených států. V témž roce přijal funkci prezidenta Pennsylvania Society for Promoting the Abolition of Slavery, jedné z prvních protiotrokářských organizací v Americe.

Franklinův hrob
Benjamin Franklin: hrob na Christ Church Burial Ground (foto Cemetery Club)

Benjamin Franklin zemřel 17. dubna 1790 ve Filadelfii ve věku 84 let. Pohřben je na Christ Church Burial Ground ve Filadelfii; jeho pohřbu se zúčastnilo přes 20 000 lidí.

Pojmenováno po Franklinovi

Časté otázky

Co Benjamin Franklin vynalezl?
Mezi jeho nejznámější vynálezy patří bleskosvod (1752), bifokální brýle, Franklinova kamna (1741–1742) a skleněná harmonika (1761). Žádný z nich si nenechal patentovat.
Kdo zavedl pojmy kladný a záporný elektrický náboj?
Benjamin Franklin v červenci 1747 v dopise Peteru Collinsonovi. Tělesa s přebytkem elektrického fluida označil za pozitivní, tělesa s deficitem za negativní. Tyto termíny se používají dodnes.
Co je jednotka franklin?
Franklin (značka Fr) je jednotka elektrického náboje v soustavě CGS-ESU. Platí 1 Fr ≈ 3,336 · 10⁻¹⁰ C; jednotka se používá hlavně v teoretické fyzice.
Provedl Franklin pokus s drakem skutečně?
Podle dobových pramenů ano, v červnu 1752 ve Filadelfii s pomocí syna Williama. Zpráva o experimentu vyšla 19. října 1752 v Pennsylvania Gazette. Drak ovšem nebyl zasažen bleskem – stahoval pouze náboj z bouřkového mraku.
Proč je Franklin na stodolarové bankovce, když nebyl prezidentem USA?
Patří k otcům zakladatelům a jako jediný se podepsal pod všechny čtyři klíčové dokumenty rané americké historie (Deklarace 1776, smlouva s Francií 1778, Pařížský mír 1783, Ústava 1787). Jeho portrét se na bankovce 100 USD objevuje od roku 1914.

Další informace