Ole Christensen Rømer

25. 9. 1644–19. 9. 1710

Dánský astronom Ole Christensen Rømer se narodil 25. září 1644 v Århusu v rodině obchodníka a rejdaře Christena Pedersena a Anny Olufsdatter Stormové. Otec začal používat příjmení Rømer podle ostrova Rømø, aby se odlišil od jiných nositelů jména Christen Pedersen. Ole Rømer vystudoval katedrální školu v Århusu a poté pokračoval na univerzitě v Kodani.

Rychlost světla

Po studiích v Kodani se Rømer roku 1671 připojil k francouzskému astronomovi Jeanu Picardovi. Na ostrově Hven, v místě někdejší observatoře Uraniborg Tychona Braha, společně pozorovali přibližně 140 zatmění Jupiterova měsíce Io. Současně podobná pozorování prováděl v Paříži Giovanni Domenico Cassini. Porovnání časů ukázalo systematické odchylky: zatmění Io se jevila opožděná, když se Země od Jupiteru vzdalovala, a naopak dřívější, když se k němu přibližovala. Rømer tyto rozdíly vysvětlil tím, že světlo se nešíří okamžitě, ale konečnou rychlostí.

V roce 1672 odjel Ole Rømer do Paříže, kde asistoval Cassinimu na královské observatoři. V roce 1676 oznámil Francouzské akademii věd, že pozorované časy zatmění Io lze vysvětlit konečnou rychlostí světla. Předpověděl, že jedno z následujících zatmění bude pozorováno přibližně o deset minut později, než by vyplývalo z předchozích tabulek. Tím poprvé přesvědčivě ukázal, že světlo se nešíří okamžitě.

Rømer sám neudával rychlost světla v dnešních jednotkách. Odhadoval dobu, za kterou světlo urazí vzdálenost odpovídající průměru zemské dráhy kolem Slunce. Jeho výsledek nebyl dnešní přesností správný, zásadní však bylo samotné prokázání konečné rychlosti světla.

Na dvoře Ludvíka XIV.

Ve Francii působil Rømer také u dvora Ludvíka XIV. Král jej pověřil výukou dauphina a Rømer se podílel i na technických pracích souvisejících s fontánami ve Versailles.

Z Francie do Dánska se Rømer vrátil v roce 1681. Stal se profesorem astronomie na kodaňské univerzitě. Ve stejném roce se oženil s Anne Marie Bartholinovou. Pět let po smrti své první ženy se v roce 1699 oženil s Else Magdalene Bartholinovou. Obě manželství byla bezdětná.

Na kodaňské univerzitní observatoři zlepšoval astronomické přístroje a měření poloh nebeských těles. Sestrojoval nebo zdokonaloval přístroje pro přesné úhlové měření, například přístroje příbuzné pozdějšímu meridiánovému kruhu a altazimutální montáži.

Rømer metrolog

Jako královský matematik připravil Rømer první jednotný dánský systém měr a vah, platný od 1. května 1683. Zpočátku vycházel z rýnské stopy; roku 1698 byl zaveden přesnější národní standard. Rømer také zpřesnil dánskou míli jako 24 000 dánských stop, tedy přibližně 7 532 m.

V roce 1700 Rømer prosadil u krále zavedení gregoriánského kalendáře v Dánsku a Norsku. O to se mimochodem sto let předtím marně snažil Tycho de Brahe.

Rømerova teplotní stupnice

Během rekonvalescence po zlomenině nohy Ole Rømer vyvinul jednu z prvních teplotních stupnic založených na pevných bodech. Bod tuhnutí vody odpovídal 7,5 °Rø a bod varu vody 60 °Rø. V roce 1708 jej navštívil Daniel Gabriel Fahrenheit, který Rømerovu stupnici upravil a později z ní vyvinul vlastní Fahrenheitovu stupnici.

Vedení kodaňské policie

V roce 1705 byl Rømer jmenován starostou a velitelem kodaňské policie. Funkci zastával až do své smrti v roce 1710. V městské správě se zaměřil na praktičtější fungování Kodaně: zlepšoval vodní zásobování, požární ochranu, stav ulic i veřejné osvětlení. Zasloužil se také o zavedení prvních olejových pouličních lamp v Kodani.

Ole Christensen Rømer zemřel 19. září 1710 v Kodani.

Zdroje a souvislosti

• Ole Rømer - Wikipedia
• Ole Rømer - Encyclopædia Britannica
• Rømer's determination of the speed of light - Wikipedia
• Ole Roemer and the Speed of Light - Cosmic Horizons

Příjmení Rømer se v literatuře uvádí také jako Roemer, Römer nebo Romer.