Jednotky odporu
Elektrický odpor je fyzikální veličina, která vyjadřuje míru, jakou vodič brání průchodu elektrického proudu. Základní jednotkou v soustavě SI je ohm (Ω). Ohmův zákon: U = R · I.
Převodní tabulka odporu
| Jednotka | Zkr. | Koeficient | Poznámka |
|---|---|---|---|
| ohm | Ω | 1 | Ohm je odpor vodiče, v němž stálé napětí 1 voltu mezi konci vodiče vyvolá
proud 1 ampéru, nepůsobí-li ve vodiči elektromotorické napětí. Je to odvozená jednotka SI (m2.kg.s-3.A-2). Jednotka ohm je pojmenovaná podle německého fyzika Georga Simona Ohma (1787-1854). |
| mezinárodní ohm | Ω | 1,000 49 | |
| abohm | sΩ | 0,000 000 001 | Předpona ab znamená, že jednotka patří do CGS systému jednotek. |
| statohm | sΩ | 898 755 400 000 |
- Koeficient
- Udává, kolikrát je daná jednotka větší nebo menší než základní jednotka uvedená v tabulce.Například 898 755 400 000 u jednotky odporu statohm znamená, že 1 statohm = 898 755 400 000 ohm.
Podrobná nápověda - další informace jak převádět jednotky pomocí tabulky převodních koeficientů.
Odpor a vodivost
Odpor R a vodivost G jsou navzájem převrácené veličiny: G = 1/R. Odpor vodiče závisí na materiálu (měrný odpor), délce a průřezu vodiče a na teplotě. U kovů odpor s teplotou roste, u polovodičů naopak klesá. Supravodiče mají při dostatečně nízké teplotě nulový odpor.
Související
- Vodivost – převrácená hodnota odporu
- Elektrický proud
- Napětí
- Měrný odpor – tabulka
- Supravodiče
- Georg Simon Ohm – životopis
- Soustava CGS
Viz též
- Nobelova cena za fyziku – za objev supravodivosti udělena v letech 1913, 1972, 1987 a 2003