Jednotka ångström

Ångström [Å]
je jednotka délky používaná především v atomové fyzice, spektroskopii a krystalografii pro vyjadřování vlnových délek elektromagnetického záření, meziatomových vzdáleností a rozměrů molekul.
1 ångström odpovídá jedné desetimiliardtině metru.

Ångström není jednotkou SI, ale patří mezi jednotky mimo SI, jejichž používání je v některých oborech stále běžné. Ve fyzikálních databázích a v odborné literatuře se s ním lze setkat dodnes – zejména u vlnových délek viditelného a ultrafialového záření, u meziatomových vzdáleností v krystalech a u průměru atomů. Atom vodíku má poloměr zhruba 0,5 Å, vlnová délka viditelného světla leží přibližně mezi 4000 a 7000 Å.

Použití v praxi

Historicky byl ångström zaveden proto, že poskytoval pohodlnou číselnou hodnotu právě pro jevy na atomární úrovni – vlnové délky viditelného světla i meziatomové vzdálenosti se dají vyjádřit pomocí jednotek až desítek ångströmů bez potřeby velkých záporných mocnin. Po zavedení SI byla tato role postupně předána jednotkám nanometr a pikometr, ale tradice v některých oborech přetrvává.

Původ názvu ångström

Jednotka je pojmenována po švédském fyzikovi Andersu Jonasi Ångströmovi (1814 - 1874), jednom ze zakladatelů moderní spektroskopie. Ångström ve své práci z roku 1868 Recherches sur le spectre solaire publikoval podrobný atlas slunečního spektra, v němž uváděl vlnové délky v jednotkách 10-10 m. Tato jednotka pak získala jeho jméno a v roce 1907 byla mezinárodně standardizována.

Ångström a jednotka siegbahn

Pro ještě kratší vlnové délky – rentgenové a gama záření – byla v roce 1925 zavedena jednotka siegbahn (XU), která je zhruba tisíckrát menší než ångström (1 XU ≈ 0,001 002 Å). V době, kdy nebylo možné měřit tyto vlnové délky přímo, sloužila jednotka siegbahn k jejich vzájemnému porovnávání. Dnes se v obou případech používají spíše pikometry a femtometry.

Viz též