Termoemise

Jev termoemise objevil v roce 1883 T. A. Edison při pokusech s uhlíkovou žárovkou. Edison umístil do žárovky další elektrodu. Po jejím připojení na kladné napětí  tekl obvodem proud. Pokud bylo napětí záporné, proud netekl.

Termoemise vzniká v dostatečně zahřátém kovu, kdy jeho elektrony mají dostatečnou energii, aby mohly vyletět z kovu a volně se pohybovat v prostoru. 

Na začátku 20. století jev termoemise zkoumali O. E. Richardson (vysvětlení pomocí Maxwell - Boltzmannovy statistiky) a S. Dushmann (pomocí Fermi - Diracovy statistiky), který vytvořil vztah pro hustotu emisního proudu:

Richardson - Dushmanův vztah

i = BT2 exp {-(A/kT)}

A = e.φ

A - výstupní práce

B = (4πk2em)/b3

k - Boltzmanova konstanta (1,381 E-23 J.K-1)

e - náboj

m - hmotnost elektronu

h - Planckova konstanta (6,626 E-34 J.s)

Teoreticky je tedy hodnota konstanty B rovna 120 A.cm-2.K-2. Prakticky zjištěné hodnoty výstupní práce A a konstanty B závisí mj. na druhu kovu a čistotě jeho povrchu (viz tabulka).

Termoemise - tabulka uvádí hodnoty konstanty B a výstupní práce A:
Kov 104 B
[A.m-2.K-2]
A
[eV]
Barium602,52
Cesium1621,81
Molybden554,15
Nikl304,60
Tórium603,35
Vápník603,20
Wolfram754,54
W - Ba1,51,56
W - Cs3,21,36
W - Th3,02,63

Další zdroje

Periodická tabulka

Zdroj: [17]

Termoemise

Termoemise vzniká v zahřátém kovu, kdy jeho elektrony mají dostatečnou energii, aby mohly vyletět z kovu.

Kontakt

Jiří Bureš

bures@centrum.cz

Úvod | Novinky | Mapa webu | FAQ | Weblog | Autor Jiří Bureš
© 2002 Jiří Bureš