7. 10. 1885–18. 11. 1962
Dánský fyzik, který kvantovou teorií vysvětlil stavbu atomu a stal se zakladatelem kodaňské školy kvantové fyziky.
Dánský fyzik Niels Henrik David Bohr patří k zakladatelům kvantové fyziky. Jeho model atomu z roku 1913 významně ovlivnil výklad atomových spekter, struktury atomu a uspořádání elektronů v atomovém obalu.
Narodil se 7. října 1885 v Kodani. Jeho otec Christian Bohr byl profesorem fyziologie na Kodaňské univerzitě. Vyrůstal v prostředí, které výrazně přispělo k rozvoji jeho vědeckého talentu. Od roku 1903 studoval fyziku na Kodaňské univerzitě a doktorát získal v roce 1911.
Na podzim roku 1911 působil Bohr v Cavendishově laboratoři v Cambridgi pod vedením J. J. Thomsona. Na jaře roku 1912 přešel do laboratoře E. Rutherforda v Manchesteru. Právě Rutherfordův objev atomového jádra a kvantové představy Maxe Plancka a Alberta Einsteina se staly východiskem pro Bohrovu teorii atomové struktury.
V roce 1912 se Bohr oženil s Margrethe Nørlundovou. Měli spolu šest synů, z nichž dva zemřeli předčasně. Čtvrtý syn Aage Bohr se stal fyzikem a v roce 1975 získal třetinu Nobelovy ceny za fyziku (spolu s Benem Mottelsonem a Jamesem Rainwaterem) za výzkum struktury atomového jádra.
Model atomu vodíku
V roce 1913 Bohr publikoval práce, ve kterých spojil Rutherfordův jaderný model atomu s kvantovou teorií. Sestavil teoretický kvantový model atomu vodíku, v němž se elektron může nacházet jen v určitých povolených stacionárních stavech. Při přechodu elektronu mezi těmito stavy atom vyzáří nebo pohltí kvantum energie.
Bohrův model dokázal vysvětlit spektrální čáry vodíku a stal se významným krokem k pozdější kvantové mechanice. Pro složitější atomy je však použitelný jen omezeně.
Bohrovy postuláty
Bohrův model stojí na dvou postulátech, jimiž se záměrně odchyluje od klasické fyziky:
- Postulát stacionárních stavů: elektron v atomu se pohybuje jen v určitých povolených kruhových drahách (stacionárních stavech), aniž by vyzařoval elektromagnetické záření. Každému stavu přísluší určitá diskrétní energie.
- Frekvenční postulát: záření je emitováno nebo absorbováno pouze při přechodu elektronu mezi dvěma stacionárními stavy. Frekvence záření f splňuje podmínku hf = E2 − E1, kde h je Planckova konstanta a E1, E2 jsou energie výchozího a cílového stavu.
Model úspěšně předpověděl polohu spektrálních čar vodíku (Balmerova, Lymanovu a Paschenovu sérii). Jeho hlavní omezení – nemožnost popsat víceelektronové atomy a intenzity spektrálních čar – překonala až vlnová mechanika Schrödingera a Heisenberga.
Elektronové slupky a periodická soustava prvků
V roce 1916 byl Bohr jmenován profesorem teoretické fyziky na Kodaňské univerzitě.
V roce 1920 se stal ředitelem Ústavu teoretické fyziky v Kodani.
Na začátku dvacátých let se zabýval stavbou atomového obalu a obsazováním energetických hladin elektrony. Jeho výklad elektronových slupek přispěl k pochopení periodické soustavy prvků; Pauliho vylučovací princip z roku 1925 pak poskytl hlubší kvantové vysvětlení obsazování stavů elektrony.
Praktickým potvrzením Bohrovy teorie bylo předpovězení vlastností tehdy neobjeveného prvku s protonovým číslem 72. Georg Hevesy a Dirk Coster jej v roce 1923 skutečně nalezli a pojmenovali hafnium (latinsky Hafnia = Kodaň).
Kodaňská interpretace kvantové mechaniky
Bohr byl spolutvůrcem takzvané kodaňské interpretace kvantové mechaniky, kterou rozvinul zejména ve spolupráci s Wernerem Heisenbergem v letech 1925–1927. Jejím jádrem je princip komplementarity: kvantový objekt se projevuje buď jako vlna, nebo jako částice – obojí najednou pozorovat nelze, obě popisy jsou však nutné pro úplné pochopení jevu. S tím úzce souvisí Heisenbergův princip neurčitosti.
Bohr vedl slavnou sérii diskusí s Albertem Einsteinem, který s kodaňskou interpretací nesouhlasil a hledal skryté proměnné. Tyto spory, zejména na solvayských konferencích v letech 1927 a 1930, patří k nejznámějším debatám v historii fyziky.
Druhá světová válka a Manhattan Project
Po okupaci Dánska nacistickým Německem se Bohr dostal do stále nebezpečnější situace kvůli svému židovskému původu po matce. V září 1943 byl varován před hrozícím zatčením a uprchl lodí do Švédska. Odtud byl britským vojenským letounem přepraven do Velké Británie, kde se zapojil do britského jaderného programu Tube Alloys. Následně přijel do Spojených států a v laboratořích v Los Alamos pracoval na Manhattanském projektu pod krycím jménem Nicholas Baker jako konzultant.
Po válce vystupoval Bohr proti vojenskému zneužití jaderné energie a podporoval mezinárodní spolupráci ve vědě. V roce 1950 zaslal otevřený dopis OSN s výzvou k „otevřenému světu" sdílení vědeckých informací. V roce 1955 organizoval první konferenci Atoms for Peace v Ženevě.
Ocenění a uznání
Bohrův přínos zásadně změnil představy o stavbě atomu a záření. V roce 1922 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za výzkum struktury atomu a jeho záření. Mezi jeho další ocenění patří Hughesova medaile (1921), Matteucci Medal (1923), Franklin Medal (1926), Copley Medal (1938) a Atoms for Peace Award (1957).
Niels Bohr zemřel 18. listopadu 1962 v Kodani.
Bohr v praxi
Bohrovy myšlenky mají přímé praktické důsledky v moderní technice i vědě:
- Atomová spektroskopie: Bohrův model vysvětlil emisní a absorpční spektra prvků, což je základem analytické spektroskopie používané dnes v chemii, astronomii (složení hvězd) i průmyslu.
- Lasery: princip přechodu elektronu mezi energetickými hladinami s emisí fotonu přesně definované vlnové délky je fyzikálním základem funkce laseru.
- Jaderná fyzika: Bohr společně s Rutherfordem rozvinul kapkový model jádra, který v roce 1939 použil k výkladu štěpení uranu – základ jaderné energetiky i jaderných zbraní.
- Hafnium: na základě Bohrovy teorie elektronových slupek byl v roce 1923 objevem hafnia potvrzen prediktivní výkon kvantové teorie stavby atomu.
Časté otázky
- Proč Bohrův model nestačí pro složitější atomy?
- Bohrův model předpokládá kruhové dráhy a kvantuje pouze hybnostní moment elektronu. Pro atomy s více elektrony nestačí, protože nepostihuje vzájemné odpuzování elektronů ani jejich vlnový charakter. To napravila vlnová mechanika (Schrödinger 1926).
- Co je Bohrův poloměr?
- Bohrův poloměr a0 ≈ 52,9 pm je poloměr nejnižší dráhy elektronu v Bohrově modelu atomu vodíku. Používá se jako přirozená délková jednotka v atomové fyzice a kvantové chemii.
- Co je Bohrův magneton?
- Bohrův magneton μB = 9,274 × 10−24 J·T−1 je přirozená jednotka magnetického dipolového momentu elektronu. Používá se v atomové fyzice a při popisu magnetických vlastností látek.
- Jak Bohr uprchl z Dánska?
- V září 1943 byl varován, že ho Gestapo plánuje zatknout. Lodí přeplul do Švédska, odkud byl britskou vojenskou verzí bombardéru De Havilland Mosquito přepraven do Londýna – ukrytý v pumovnici. Na palubě ztratil vědomí, když si nenasadil kyslíkovou masku; pilot ho zachránil snížením výšky letu.
Další informace
- Niels Bohr – Wikipedie
- Niels Bohr – Biographical – NobelPrize.org
- Niels Bohr biography – J. J. O'Connor, E. F. Robertson, MacTutor
- Niels Bohr – Britannica
Časté překlepy: Nils Bohr, Nils Bor, Bohr Niels, Bor Nils.
Použity materiály publikované na serveru NobelPrize.org.
Související
Pojmenováno po Bohrovi
- Bohrův magneton – jednotka magnetického dipolového momentu (μB)
- Bohrův poloměr (a0) – délková konstanta atomové fyziky
- Bohrium (Bh, prvek č. 107) – transaktinoidní prvek pojmenovaný na jeho počest
- Niels Bohr Institute v Kodani – ústav, který sám founded a vedl
Fyzici a témata
- Ernest Rutherford – Rutherfordův model jádra, východisko Bohrovy teorie
- Max Planck – kvantová hypotéza, základ Bohrových postulátu
- Albert Einstein – spory o kodaňskou interpretaci
- Werner K. Heisenberg – princip neurčitosti, kodaňská škola
- Wolfgang Pauli – vylučovací princip a stavba elektronového obalu
- Erwin Schrödinger – vlnová mechanika překonávající Bohrův model
- Max Born – pravděpodobnostní interpretace vlnové funkce
- Nobelova cena za fyziku – přehled laureátů