Hluk v decibelech
Tabulka uvádí orientační hladiny hluku v decibelech pro běžné zvuky a situace. Skutečná hodnota závisí hlavně na vzdálenosti od zdroje, prostředí, době měření a použité váhové křivce.
V akustice se decibel používá pro vyjádření hladiny zvuku na logaritmické stupnici. U běžných tabulek hluku jde nejčastěji o hladinu akustického tlaku, případně o váženou hladinu dB(A), která přibližně odpovídá citlivosti lidského ucha. Jednotka je pojmenovaná podle Alexandra Grahama Bella.
Tabulka hladin hluku
Hodnoty v tabulce berte jako typické příklady, ne jako přesné vlastnosti zdrojů. U konkrétního měření je vždy nutné uvést vzdálenost od zdroje, měřicí dobu, prostředí a zda jde o dB, dB(A), ekvivalentní hladinu nebo krátkodobý špičkový zvuk.
| Příklad zvuku nebo prostředí | Orientační hladina [dB] |
|---|---|
| Práh slyšení | 0 |
| Šelest listí při slabém větru [3] | 10 |
| Šum listí | 20 |
| Klidná zahrada [3] | 20 |
| Pouliční hluk na tichém předměstí | 30 |
| Šepot, velmi tichý byt nebo velmi tichá ulice [3] | 30 |
| Relativní ticho v obsazeném hledišti kina [3] | 30 – 35 |
| Tlumený hovor | 40 |
| Malý šum v bytě [3] | 40 |
| Pouliční hluk v běžném odstupu od komunikace | 50 |
| Televizor při běžné hlasitosti [1] | 55 |
| Normální až hlasitější rozhovor | 60 |
| Kvákání žáby [1] | 64 |
| Klapání psacího stroje [1] | 70 |
| Silně frekventovaná ulice | 70 |
| Strojovna, hlučný hostinec, potlesk v sále [3] | 70 |
| Křik [1] | 80 |
| Tunel metra | 80 |
| Velmi silná reprodukovaná hudba [3] | 80 |
| Kohoutí kokrhání [1] | 85 |
| Motorová vozidla v blízkosti komunikace | 90 |
| Jedoucí vlak [1] | 90 |
| Maximální hluk motorky v malé vzdálenosti | 100 |
| Přádelna [1] | 100 |
| Pneumatická sbíječka [1] | 100 |
| Hlasité obráběcí stroje, kovárna kotlů [3] | 110 |
| Diskotéka [1] | 110 |
| Startující letadlo v malé vzdálenosti | 120 |
| Práh bolesti [3] | 120 – 130 |
| Akustické trauma [1] | 140 |
| Petardy nebo malé pyrotechnické zdroje v bezprostřední blízkosti [1] | až 170 |
| Dětské pistolky a podobné impulsní zdroje v bezprostřední blízkosti [1] | až 180 |
Jak tabulku používat
Hladina hluku není jen vlastnost samotného zdroje. Stejný zdroj může mít velmi odlišnou hodnotu podle toho, zda stojíte přímo u něj, několik metrů od něj, ve volném prostoru nebo v místnosti s odrazy. U venkovního bodového zdroje se hladina při zdvojnásobení vzdálenosti přibližně sníží o 6 dB, v uzavřeném prostoru to ale může být jiné.
U dlouhodobého hluku se často používá ekvivalentní hladina za určitý čas, například LAeq,T. U krátkých impulsních zvuků, jako jsou rány nebo petardy, je naopak důležité, zda jde o okamžitou špičkovou hladinu. Proto je vhodné tabulku chápat jako orientační pomůcku pro srovnání.
Decibel, dB(A) a logaritmická stupnice
Decibel je logaritmická jednotka poměru. Zvýšení hladiny o 10 dB znamená přibližně desetinásobnou intenzitu zvuku, ne prosté přičtení „trochu hlasitějšího“ zvuku. U hladiny akustického tlaku se používá referenční tlak 20 µPa, který odpovídá přibližnému prahu slyšení zdravého člověka u frekvence kolem 1 kHz.
Značení dB(A) znamená, že naměřená hladina byla upravena váhovou křivkou A. Ta potlačuje frekvence, na které je lidské ucho méně citlivé. Proto se dB(A) běžně používá u hlukové zátěže, hygienických limitů a ochrany sluchu.
Kdy může být hluk nebezpečný
Riziko nezávisí jen na hladině zvuku, ale také na době expozice. Pro pracovní prostředí se často uvádí hranice 85 dB(A) za 8 hodin, při které je potřeba řešit prevenci poškození sluchu. Při vyšších hladinách se přípustná doba rychle zkracuje.
- 85 dB(A): orientační hranice pro dlouhodobou pracovní expozici a ochranu sluchu,
- 100 dB: velmi hlučné prostředí, kde je vhodné omezit dobu pobytu,
- 120 – 130 dB: oblast prahu bolesti; i krátká expozice může být nepříjemná a riziková,
- impulsní zvuky: petardy, výstřely a rázy mohou být nebezpečné i tehdy, když trvají velmi krátce.
Hodnoty neslouží jako lékařské ani právní posouzení konkrétní situace. Pro pracovní prostředí, bydlení nebo stavební řízení se používají přesně definované veličiny, měřicí postupy a korekce.
Hygienické limity a noční hluk
V Česku stanovuje pravidla pro ochranu zdraví před hlukem a vibracemi zejména nařízení vlády č. 272/2011 Sb.. Konkrétní limit závisí na typu chráněného prostoru, zdroji hluku, denní nebo noční době a na korekcích. Často zmiňované základní hodnoty 50 dB ve dne a 40 dB v noci proto nelze bez kontextu použít jako univerzální rozhodnutí, zda jde o přestupek nebo rušení nočního klidu.
Časté dotazy
- Co je to decibel?
- Decibel (dB) je logaritmická jednotka poměru. V akustice se používá pro hladinu akustického tlaku, intenzity nebo výkonu. V tabulkách hluku jde obvykle o hladinu akustického tlaku, často s vážením A jako dB(A).
- Je rozdíl mezi dB a dB(A)?
- Ano. dB je obecný logaritmický zápis hladiny. dB(A) je hladina upravená váhovou křivkou A, která přibližně zohledňuje citlivost lidského ucha na různé frekvence. Pro hluk a ochranu zdraví se často používá právě dB(A).
- Jaké jsou hygienické limity hluku v noci?
- V Česku se hygienické limity posuzují podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. a závisí na typu prostoru, zdroji hluku, denní nebo noční době a použitých korekcích. Často zmiňované základní hodnoty 50 dB ve dne a 40 dB v noci nelze použít bez znalosti konkrétní situace.
- Od kolika dB je hluk nebezpečný pro sluch?
- Pro dlouhodobou pracovní expozici se jako riziková hranice často uvádí 85 dB(A) za 8 hodin. Při vyšší hladině se bezpečná doba rychle zkracuje. Krátké impulzy a velmi hlasité zvuky mohou být rizikové i při krátkém trvání.
- Proč jsou hodnoty hluku v tabulkách jen orientační?
- Stejný zdroj zvuku může mít výrazně jinou hladinu podle vzdálenosti, směrovosti zdroje, odrazů v místnosti, délky měření a použité váhové křivky. Tabulka proto ukazuje typické příklady, nikoli přesné hodnoty platné v každé situaci.
Zdroje a další informace
- The International System of Units – BIPM
- Understand Noise Exposure – NIOSH / CDC
- Occupational Noise Exposure – OSHA
- Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. – Zákony pro lidi
- Decibel v přehledu jednotek SI a mimo SI