Dynamická viskozita plynů

Dynamická viskozita plynů

Přehled uvádí dynamickou viskozitu vybraných plynů při teplotě 0 °C a normálním atmosférickém tlaku. Hodnoty jsou v jednotkách 10-6 Pa·s, tj. v mikropaskalsekundách (µPa·s).

Dynamická viskozita η (čte se „éta") charakterizuje vnitřní tření v tekutině — vyjadřuje, jak silně se vrstvy proudící látky vzájemně brzdí. Pro plyny je viskozita podstatně menší než pro kapaliny, typicky o dva až tři řády (např. voda při 0 °C má 1 793 µPa·s, vzduch jen 17 µPa·s). Symbol η0 v tabulce odkazuje právě k referenční teplotě 0 °C.

Tabulka uvádí dynamické viskozity různých plynů:
Plynη0·10-6 [Pa·s]
Acetylen9,35
Amoniak9,18
Argon20,96
Dusík17,07
Ethan8,48
Ethen9,07
Chlor12,97
Chlorovodík13,85
Kyslík18,9
Methan10,26
Oxid dusnatý17,8
Oxid dusný13,5
Oxid siřičitý11,58
Oxid uhelnatý16,6
Oxid uhličitý13,9
Sirovodík11,66
Vodík8,35
Vzduch (bez CO2)17,1

Závislost viskozity plynů na teplotě

Důležitý rozdíl mezi plyny a kapalinami: u plynů viskozita s rostoucí teplotou roste, zatímco u kapalin klesá. Důvod je v mechanismu vnitřního tření — v plynech je viskozita způsobena především přenosem hybnosti mezi molekulami při jejich srážkách. Při vyšší teplotě se molekuly pohybují rychleji a k přenosu hybnosti dochází intenzivněji.

Pro vzduch se hodnota dynamické viskozity zvýší ze 17,2 µPa·s při 0 °C na 18,1 µPa·s při 15 °C a přibližně 18,5 µPa·s při 25 °C. Naopak vliv tlaku je za běžných podmínek prakticky zanedbatelný — viskozitu plynů lze považovat za nezávislou na tlaku.

Vztah k kinematické viskozitě

Při výpočtech v hydrodynamice a aerodynamice se často používá kinematická viskozita ν, která se získá podělením dynamické viskozity hustotou:

ν = η / ρ

Jednotkou kinematické viskozity je m2/s. Ve srovnání s dynamickou viskozitou závisí na teplotě silněji, protože i hustota plynu se s teplotou výrazně mění.

Časté otázky

Jaká je dynamická viskozita vzduchu při pokojové teplotě?
Při 25 °C má vzduch dynamickou viskozitu přibližně 18,5 µPa·s, při 20 °C asi 18,1 µPa·s. Hodnota 17,1 µPa·s v tabulce platí pro 0 °C.
Jaký je rozdíl mezi dynamickou a kinematickou viskozitou?
Dynamická viskozita η je definována přímo z Newtonova zákona tečného napětí. Kinematická viskozita ν = η/ρ navíc zahrnuje hustotu látky a používá se v úlohách, kde záleží spíš na pohyblivosti tekutiny než na síle vnitřního tření (např. Reynoldsovo číslo).
Proč má vodík nižší viskozitu než vzduch?
Může to vypadat protiintuitivně, protože vodík je znatelně lehčí. Viskozita plynu však nezávisí přímo na hmotnosti molekul, ale na tom, jak často a jak silně si při srážkách předávají hybnost. Detailní výklad poskytuje kinetická teorie plynů.