Rok – druhy roků, kalendáře a přestupné roky
- Rok
- je jednotka času používaná v kalendářích, astronomii i běžném životě.
- Podle účelu může označovat kalendářní období, průměrnou výpočtovou hodnotu nebo astronomický cyklus.
Proč existuje více druhů roku
Slovo rok vypadá jednoznačně, ale v praxi se používá několik různých definic. Jiný význam má rok v občanském kalendáři, jiný při astronomických výpočtech a ještě jiný při srovnávání dlouhých časových období.
Základní rozdíl je mezi kalendářním rokem a astronomickým rokem. Kalendářní rok má celý počet dní, tedy obvykle 365 nebo 366. Astronomické roky popisují skutečné nebo průměrné pohyby Země a Slunce, proto jejich délka nemusí vycházet na celé dny.
Kalendářní rok
Kalendářní rok je rok používaný v běžném datování. V dnešním gregoriánském kalendáři má obyčejný rok 365 dní a přestupný rok 366 dní. Den navíc se vkládá jako 29. únor.
Kalendář se musí dlouhodobě přibližovat tropickému roku, protože právě ten souvisí se střídáním ročních období. Kdyby měl každý rok stále jen 365 dní, data rovnodenností a slunovratů by se postupně posouvala.
Juliánský rok
Juliánský rok má délku 365,25 dne. Vychází z juliánského kalendáře, který zavedl Julius Caesar jako reformu římského kalendáře s platností od roku 45 př. n. l. Pravidlo bylo jednoduché: každý čtvrtý rok je přestupný.
Na svou dobu šlo o významné zpřesnění kalendáře. Juliánský rok je ale o něco delší než tropický rok. Rozdíl činí přibližně jeden den za 128 let, takže se během staletí nasčítal a kalendář se začal opožďovat vůči astronomickým ročním obdobím.
V astronomii se pojem juliánský rok používá také jako pevná výpočtová jednotka o 365,25 dnech, tedy 31 557 600 sekundách.
Gregoriánský rok
Gregoriánský rok odpovídá průměrné délce roku v gregoriánském kalendáři. Tento kalendář byl vyhlášen papežem Řehořem XIII. v roce 1582 bulou Inter gravissimas jako reforma juliánského kalendáře.
Reforma upravila pravidla pro přestupné roky. Rok dělitelný 4 je přestupný, ale rok dělitelný 100 přestupný není, pokud není zároveň dělitelný 400. Proto byl rok 1900 obyčejný, zatímco rok 2000 přestupný.
Součástí reformy bylo i vynechání několika dní. V zemích, které nový kalendář přijaly hned v roce 1582, následoval po 4. říjnu rovnou 15. říjen. Přechod ale neproběhl všude najednou. V českých zemích začal gregoriánský kalendář platit v roce 1584, v Británii a jejích tehdejších koloniích až v roce 1752.
Tropický rok
Tropický rok je doba, za kterou se Slunce z pohledu pozorovatele na Zemi vrátí do stejné polohy v ročním cyklu. Často se uvádí jako doba mezi dvěma po sobě následujícími jarními rovnodennostmi.
Pro kalendáře je tropický rok důležitější než hvězdný rok, protože určuje střídání ročních období. Právě snaha udržet kalendář v souladu s tropickým rokem vedla k úpravám přestupných roků a k přechodu od juliánského kalendáře ke gregoriánskému.
Hvězdný rok
Hvězdný neboli siderický rok je doba, za kterou se Slunce při pozorování ze Země vrátí na obloze do stejné polohy vzhledem ke vzdáleným hvězdám. Používá se hlavně v astronomii.
Hvězdný rok je o něco delší než tropický rok. Rozdíl souvisí s precesí zemské osy, tedy s pomalou změnou směru, kterým zemská osa míří v prostoru.
Obyčejný a přestupný rok
Obyčejný rok má 365 dní. Přestupný rok má 366 dní a v gregoriánském kalendáři obsahuje 29. únor. Přestupné roky vyrovnávají rozdíl mezi celým počtem dní v kalendáři a skutečnou délkou tropického roku.
V juliánském kalendáři byl přestupný každý čtvrtý rok. Gregoriánský kalendář toto pravidlo zpřesnil, aby se průměrná délka kalendářního roku lépe blížila roku tropickému.
Srovnání druhů roku
| Druh roku | Délka | Použití |
|---|---|---|
| obyčejný rok | 365 dní | Běžný kalendářní rok bez 29. února. |
| přestupný rok | 366 dní | Kalendářní rok s vloženým dnem navíc. |
| juliánský rok | 365,25 dne | Juliánský kalendář, astronomické výpočty. |
| gregoriánský rok | 365,2425 dne | Průměrný rok dnešního občanského kalendáře. |
| tropický rok | asi 365,2422 dne | Roční období, rovnodennosti a slunovraty. |
| hvězdný rok | asi 365,2564 dne | Poloha Země vůči hvězdnému pozadí. |
Uherský rok
Uherský rok není fyzikální ani astronomická jednotka. Je to ustálené slovní spojení, které se používá pro velmi dlouhou, neurčitou nebo v podstatě nikdy nenastávající dobu.
- Uherský rok
- (jednou) za uherský rok – zřídka, popř. se zlehčováním nebo zpochybňováním reálnosti termínu; vlastně nikdy.
- Podle tradičního výkladu souvisí spojení s dobou tureckých válek, kdy byli vojáci najímáni do služby v Uhrách na určitou dobu, avšak ta se stále prodlužovala.
- Zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy neslovesné. Praha: Academia, 1988.
Viz též
- Čas – převodní tabulka jednotek
- Jednotky SI
- Konstanty – Planckův čas a další
- Frekvence – převrácená hodnota periody