- Langley [Ly]
- je starší jednotka plošné hustoty zářivé energie, která se používala zejména v meteorologii, klimatologii a solární fyzice pro vyjadřování slunečního ozáření zemského povrchu.
- 1 Ly = 1 kalorie/cm2
- 1 Ly = 41 840 J/m2 ≈ 4,184 × 104 J/m2
- 1 Ly/min ≈ 697,3 W/m2
Vedle samotné langley se v literatuře setkáme i s odvozeninou langley za minutu (Ly/min) pro vyjadřování intenzity slunečního záření (zářivého toku na jednotku plochy). Dnešní SI ekvivalent je watt na metr čtvereční (W/m2).
Použití a vztah k solární konstantě
Langley historicky poskytoval pohodlnou velikost pro vyjadřování denních a ročních úhrnů slunečního záření dopadajícího na zemský povrch. Klasicky bývala solární konstanta uváděna právě v langleyích za minutu – přibližně 1,94 Ly/min, což odpovídá asi 1361 W/m2. V moderní literatuře se langley vyskytuje spíše v historických pramenech a starších klimatologických datových řadách; novější práce používají jednotky soustavy SI.
Původ názvu langley
Jednotka je pojmenována po americkém astronomovi a fyzikovi Samuelovi Pierpontu Langleym (1834 - 1906). Langley vynalezl bolometr – citlivý přístroj pro měření zářivé energie. S jeho pomocí systematicky měřil sluneční záření, pracoval na určení solární konstanty a zabýval se i infračerveným spektrem Slunce. Podílel se také na raném výzkumu mechanického letu. Jednotka langley byla oficiálně přijata v roce 1947.