Převodník pomáhá orientačně porovnat různé stupnice tvrdosti materiálů. Přepočty tvrdosti jsou vždy přibližné, protože jednotlivé metody měření nejsou fyzikálně totožné.
Co je tvrdost
Tvrdost je mechanická vlastnost materiálu, která vyjadřuje jeho odpor proti vnikání cizího tělesa. Hodnoty tvrdosti se uvádějí bezrozměrně, vždy s označením způsobu měření nebo stupnice (např. HV, HB, HRC). Tvrdost je velmi důležitá v technické praxi především pro kovové materiály — lze ji zjistit poměrně snadno pomocí řady mechanických zkoušek.
Tvrdost není jediná základní fyzikální vlastnost, ale kombinace vlastností, která se liší podle druhu testu. Vliv mají modul pružnosti, hloubka vniknutí indentoru i mikrostruktura materiálu. Proto se používá několik různých stupnic, z nichž každá je vhodná pro jiný typ materiálu nebo aplikaci.
Hlavní stupnice tvrdosti
- Brinell (HB) — ocelová nebo wolframkarbidová kulička, zatížení do 3000 kgf. Vhodná pro lité a hrubé materiály, neželezné kovy.
- Vickers (HV) — diamantová pyramida. Univerzální metoda od měkkých po velmi tvrdé materiály, vhodná pro mikrotvrdost a tenké vzorky.
- Rockwell (HRC, HRA, HRB) — kužel nebo kulička, různé předtížení. Nejrychlejší metoda, dominantní v průmyslovém testování kalené oceli.
- Knoop (HK) — asymetrická diamantová pyramida. Pro mikrotvrdost křehkých materiálů.
- Shore — pro měkké materiály (gumy, plasty).
- Mohsova stupnice — škrábací test (1–10) pro minerály a geologii.
Převody tvrdosti
Srovnávat hodnoty tvrdosti lze jen při použití stejné metody a stejného zkušebního zatížení. Převody hodnot tvrdosti mezi různými metodami jsou pouze orientační. Spolehlivé převody jsou možné jen na základě provedených porovnávacích zkoušek pro konkrétní materiál.