Index lomu
Tabulka uvádí index lomu vybraných látek a optických materiálů. Hodnoty se mohou měnit podle vlnové délky světla, teploty a složení materiálu.
Index lomu n udává, kolikrát je rychlost světla v daném prostředí menší než ve vakuu. Definuje se vztahem n = c / v, kde c je rychlost světla ve vakuu (přibližně 3·10⁸ m/s) a v je rychlost světla v dané látce. Index lomu je bezrozměrná veličina (proto je v tabulce uvedena jednotkou „[-]"). Pro vakuum platí n = 1, pro všechna ostatní reálná prostředí n > 1.
Hodnota indexu lomu závisí na vlnové délce světla (proto se bílé světlo láme na hranolu na barevné spektrum) a u některých látek také na teplotě a tlaku.
| Látka | Index lomu [-] |
|---|---|
| diamant | 2,42 |
| etanol | 1,36 |
| glycerol | 1,473 |
| helium | 1,000036 |
| led | 1,309 |
| líh | 1,36 |
| oxid uhličitý | 1,00045 |
| safír | 1,77 |
| sklo | 1,5 až 1,9 |
| sůl | 1,52 |
| vakuum | 1 |
| voda | 1,33 |
| vzduch (normální tlak) | 1,00026 |
Zdroj: Index lomu - Wikipedie, Refractive index - Wikipedia
Snellův zákon
Při přechodu světla z prostředí s indexem lomu n₁ do prostředí s n₂ platí:
n₁ · sin α = n₂ · sin β
kde α je úhel dopadu a β úhel lomu (oba měřené od kolmice k rozhraní). Tento vztah popsal v 17. století nizozemský matematik Willebrord Snell a vysvětluje například, proč se zdá tužka ve sklenici vody „zlomená" nebo proč se na povrchu silnice za horkého dne objevují fata morgána.
Oko
| Materiály | Index lomu [-] |
|---|---|
| Oko - čočka | 1,413 |
| Oko - komorová voda | 1,336 |
| Oko - rohovka | 1,376 |
| Oko - sklivec | 1,336 |
Gullsrandův model oka
Použitý je zjednodušený Gullstrandův model oka, ve kterém je oko chápáno jako centrovaná optická soustava se schopností automatického zaostřování. Model nebere v potaz rozdíly v zakřivení přední a zadní plochy rohovky a rozdíly v indexu lomu jádra a okraje čočky.
Zdroj: [7]