25. 5. 1865 - 9. 10. 1943
Holandský fyzik Pieter Zeeman se narodil 25. května 1865 v Zonnemaire (malá vesnice na ostrově Schouwen v Holandsku) v rodině místního luteránského kněze.
Zeeman student
Od roku 1885 studoval Zeeman na univerzitě v Leidenu. Jeho učiteli byli mj. H. A. Lorentz - experimentální fyzika a H. Kamerlingh-Onnes - mechanika (Nobelova cena za fyziku 1913). Od roku 1890 působil Zeeman jako Lorentzův asistent (v roce 1902 oba získali Nobelovu cenu za fyziku). V roce 1893 obhájil Zeeman doktorát.
V roce 1895 se oženil s Johannou Elizabeth Lebretovou. Měl s ní syna a tři dcery.
Zeemanův jev
Roku 1896 popsal Zeeman jev, kdy po zapnutí vnějšího magnetického pole dochází k tomu, že ostré spektrální čáry se štěpí na více prostorově blízkých spektrálních čar. Zeeman tento jev vysvětlil jako interakci mezi magnetickým polem a magnetickým dipólovým momentem (souvisí s orbitálním momentem). V případě nepřítomnosti vnějšího magnetického pole ke štěpení spektrálních čár nedochází.
Zeemanův jev: Původní elektromagnet, který použil Zeeman v roce 1896
Jev byl později pojmenován Zeemanův jev. Teoreticky Zeemanův jev rozpracoval Lorentz.
V roce 1902 byla Nobelova cena udělena za objevy související s tímto jevem Zeemanovi a Lorentzovi.
Uznávaný Zeeman
Pieter Zeeman získal čestné doktoráty na univerzitách v Göttingenu, Oxfordu, Philadelphii, Štrasburku, Liege, Gwentu, Glasgowě, Bruselu a Paříži. Byl také členem nebo čestným členem mnoha akademií.
Podpis Pietera Zeemana
Pieter Zeeman zemřel po krátké nemoci 9. října 1943 v Amsterodamu.
Použity materiály publikované na serveru Nobel e-Mueum
Souvislosti
- Pieter Zeeman - Wikipedia
- Pieter Zeeman Biography - Nobelprize.org