9. 4. 1770 - 10. 12. 1831
Německý fyzik Thomas Johann Seebeck se narodil 9. dubna 1770 v Tallinu (tehdy Reval, součást Ruského impéria, dnes hlavní město Estonska) v zámožné kupecké rodině pobaltských Němců.
Studia
V roce 1789 odešel Seebeck studovat medicínu na univerzitu v Berlíně. Později pokračoval ve studiích na univerzitě v Göttingenu, kde v roce 1802 získal doktorát z medicíny. Medicínu však nikdy neprovozoval – jeho zájem se brzy přesunul k fyzice.
Vědecká kariéra
Od roku 1802 se Seebeck věnoval experimentální fyzice. Žil postupně v Jeně, Bayreuthu a Norimberku. V Jeně se seznámil s Johannem Wolfgangem Goethem a spolupracoval s ním na výzkumech v oblasti optiky a teorie barev. Seebeck zkoumal polarizaci světla, fotoluminiscenci a tepelné účinky různých barev slunečního spektra. V roce 1808 nezávisle na Humphrym Davym objevil amalgám draslíku.
V roce 1818 byl Seebeck zvolen členem Pruské akademie věd v Berlíně, kam se následně přestěhoval.
Seebeckův jev
V roce 1821 učinil Seebeck svůj nejdůležitější objev. Zjistil, že v obvodu složeném ze dvou různých kovů vzniká elektrický proud, pokud jsou spoje kovů udržovány na různých teplotách. Tento jev je dnes znám jako Seebeckův jev (termoelektrický jev). Seebeck tento jev původně interpretoval jako „termický magnetismus" – domníval se, že teplotní rozdíl přímo vytváří magnetické pole. Správnou interpretaci (vznik elektrického proudu) později podal Hans Christian Oersted.
Seebeckův jev je základem funkce termočlánků, které se dodnes používají k měření teploty a v termoelektrických generátorech k přímé přeměně tepla na elektrickou energii.
Poslední léta
Thomas Johann Seebeck zemřel 10. prosince 1831 v Berlíně ve věku 61 let.
Zdroje a další informace
- Thomas Johann Seebeck – Wikipedia
- Seebeckův jev – Wikipedie
- Thomas Johann Seebeck – Britannica