24. 3. 1884 - 2. 11. 1966
Petrus Josephus Wilhelmus Debye, známý jako Peter Debye, byl významný nizozemsko-americký fyzikální chemik a fyzik, který se narodil 24. března 1884 v Maastrichtu v Nizozemsku. Jeho průkopnický výzkum v oblasti molekulární struktury, dipólových momentů a rozptylu rentgenového záření mu vynesl Nobelovu cenu za chemii v roce 1936.
Vzdělání a akademická kariéra
Debye zahájil své vysokoškolské vzdělání na Technické univerzitě v Aachenu, kde v roce 1905 získal titul elektroinženýra. Následně působil jako asistent technické mechaniky na téže instituci. V roce 1906 se stal asistentem teoretické fyziky u Arnolda Sommerfelda na Univerzitě v Mnichově, kde v roce 1908 získal doktorát (Ph.D.) s prací na téma radiačního tlaku.
V roce 1911 nastoupil na Univerzitu v Curychu jako nástupce Alberta Einsteina a formuloval teorii specifického tepla pevných látek, známou jako Debyeův model. Následně působil na univerzitách v Utrechtu (1912), Göttingenu (1914) a Curychu (1920), kde byl jmenován profesorem fyziky a ředitelem Fyzikálního institutu. V roce 1927 přešel na Univerzitu v Lipsku jako profesor experimentální fyziky. V roce 1935 je jmenován ředitelem berlínského Fyzikálního institutu Císaře Viléma.
Významné vědecké přínosy
Debye-Scherrerova metoda
V roce 1916 Debye ve spolupráci s Paulem Scherrerem vyvinul metodu pro určování atomové struktury krystalů pomocí rentgenového záření, známou jako Debye-Scherrerova metoda. Tato technika umožnila analýzu práškových vzorků a stala se klíčovou v oblasti rentgenové difrakce.
Teorie elektrolytů
V roce 1920 se Peter Debye vrací do Curychu jako profesor fyziky a vedoucí Fyzikálního institutu. V roce 1923 Debye spolu se svým asistentem Erichem Hückelem publikoval teorii elektrolytů, známou jako Debye-Hückelova teorie. Tato teorie poskytla hlubší porozumění chování iontů v roztocích a stala se základním kamenem fyzikální chemie.
Další přínosy
Debye také významně přispěl k pochopení molekulárních dipólových momentů, což vedlo k pojmenování jednotky dipólového momentu jako debye. Jeho práce v oblasti rozptylu rentgenového záření a světla v plynné fázi přinesla nové poznatky o struktuře molekul.
Nobelova cena za chemii
Debye obdržel řadu prestižních ocenění, včetně Rumfordovy medaile v roce 1930 a Max Planckovy medaile v roce 1950.
Předávání nobelovy ceny 1936,
Peter Debye třetí zleva
V roce 1936 mu byla udělena Nobelova cena za chemii za jeho přínos k výzkumu molekulární struktury.
Působení v USA a pozdější léta
V roce 1940 Debye opustil nacistické Německo a stal se profesorem chemie na Cornellově univerzitě v Ithace, USA. V roce 1946 získal americké občanství a pokračoval ve výzkumu až do svého odchodu do důchodu v roce 1952.
Peter Debye zemřel 2. listopadu 1966 v americké Ithace.
Zdroje a další informace
- Peter Debye - Biographical - NobelPrize.org
- Peter Debye | Nobel Prize, X-Ray Diffraction & Dipole Moments - Britannica
- Peter Debye - Wikipedie
- Peter Debye - Magnet Academy - National MagLab
- Peter Debye - ETH Library - ETH Zurich