Římská čísla
- On-line převodník římských čísel
- Pravidla tvorby římských čísel
- Rychlá tabulka a nejčastější převody
- Nejčastější chyby v zápisu
- Velká římská čísla
- Původ vzniku římských čísel
- Chronogramy
- Microsoft Excel a římská čísla
- conVERTER
On-line převodník římských čísel
Římské číslo na arabské
Výsledek: -
Podporované zápisy: běžné římské číslice i některé historické varianty, například IIII.
Nepodporované zápisy: chybné nebo neobvyklé konstrukce typu VC, IL, IC, XD, XM, MIM.
Arabské číslo na římské
Výsledek: -
Rychlá tabulka a nejčastější převody
Pro běžné použití stačí znát hodnoty sedmi znaků a pravidla jejich skládání. V tabulce jsou vybrané hodnoty, které se při převodu římských čísel hledají nejčastěji.
| Arabsky | Římsky | Poznámka |
|---|---|---|
| 1 | I | základní znak pro jednotku |
| 4 | IV | odečtení jedničky od pěti |
| 5 | V | základní znak pro pětku |
| 9 | IX | odečtení jedničky od desítky |
| 10 | X | základní znak pro desítku |
| 40 | XL | odečtení desítky od padesátky |
| 50 | L | základní znak pro padesátku |
| 90 | XC | odečtení desítky od stovky |
| 100 | C | základní znak pro stovku |
| 400 | CD | odečtení stovky od pětistovky |
| 500 | D | základní znak pro pětistovku |
| 900 | CM | odečtení stovky od tisícovky |
| 1000 | M | základní znak pro tisíc |
| 2024 | MMXXIV | častý zápis letopočtu |
| 2025 | MMXXV | častý zápis letopočtu |
| 2026 | MMXXVI | častý zápis letopočtu |
Roky se zapisují stejně jako ostatní čísla: nejdříve tisíce, potom stovky, desítky a jednotky. Například 1989 = MCMLXXXIX a 2026 = MMXXVI.
Pravidla tvorby římských čísel
Při převodu "našich" čísel na římská čísla v podstatě neexistuje žádná směrodatná norma. Rozhodující byly vesměs obecně uznávané zvyklosti. Tato shoda byla do středověku daleko volnější než později. Dnes se řídíme pravidly 16.-18. století.
Základní pravidla
- Římská čísla se zapisují kombinací znaků I, V, X, L, C, D, M.
- Římská čísla se skládají psaním od znaků pro nejvyšší hodnoty k nejnižším (MDL =
1550).
Většinou se kombinují nejvýše 3 stejné římské číslice (XXX = 30, III = 3). Někdy mohou být kombinovány i čtyři stejné římské číslice (IIII = 4 bylo běžné na starých slunečních hodinách). - Menší římská číslice před větší znamená odečet (IV = 4)
Takto se odečítá jen jediná římská číslice (jen zcela ojediněle dvě stejné číslice: IIX = 8). - Pro odčítání podle bodu 3 se používají pouze římské číslice I, X, C;
v matematickém kontextu zcela výjimečně také M.
Nikdy nebyly používány římské číslice V, L, D (správně: XC = LXXXX = 90, MCM = 1900; nesprávně: VC = 95). - Číslice I se pro odečítání většinou užívá jen před V, X.
Není tedy správně MIM pro 1999 (lépe je MCMXCVIIII nebo MCMXCIX).
Znaky pro římská čísla
| Římsky | Arabsky | Poznámka |
|---|---|---|
| I | 1 | |
| V | 5 | |
| X | 10 | |
| L | 50 | |
| C | 100 | Centum |
| D | 500 | |
| M | 1000 | Mille |
Převod římských čísel na arabská čísla
Pokud je větší římská číslice následovaná menší nebo stejnou, tak se hodnoty sčítají:
CII = 100 + 1 + 1 = 102
Když menší římská číslice předchází větší, tak se menší číslo odečítá:
IX = -1 + 10 = 10 - 1 = 9
MCM = 1000 + (-100) + 1000 = 1000 + (1000 - 100) = 1900
Převod arabských čísel na římské
Pokud se v čísle nevyskytují číslice 4 a/nebo 9 je situace jednoduchá. Číslo se rozepíše na římské tisíce, (pětistovky,) stovky, (padesátky,) desítky a jednotky (tj. od nejvyšších po nejnižší):
1763 = 1000 + 700 + 60 + 3 = 1000 + 500 + 100 + 100 + 50 + 10 + 1 + 1 + 1 = MDCCLXIII
Pokud se v čísle vyskytují 4 a/nebo 9 je nutné uplatnit pravidlo o odečítání (např. 900 = 1000 - 100 = M - C = CM). Pro odečet se používají římské číslice I, X, C:
1940 = 1000 + 900 + 40 = M + CM + XL = MCMXL
Nejčastější chyby v zápisu římských čísel
U římských čísel se nejčastěji chybuje v odečítání a v opakování znaků. Zápis musí být jednoznačný a má postupovat od vyšších hodnot k nižším.
| Hodnota | Správně | Chybně | Vysvětlení |
|---|---|---|---|
| 4 | IV | IIII | IIII se historicky používalo, ale v moderním zápisu je běžnější IV. |
| 9 | IX | VIIII | Moderní zápis používá odečtení I před X. |
| 49 | XLIX | IL | I se neodečítá od L; číslo se skládá jako 40 + 9. |
| 99 | XCIX | IC | I se neodečítá od C; číslo se skládá jako 90 + 9. |
| 1999 | MCMXCIX | MIM | Nejde o odečtení 1 od 1000, ale o 1000 + 900 + 90 + 9. |
Velká římská čísla
Největší římská číslice bylo M (1000). Největší číslo, které se vyjadřovalo pomocí římských čísel bylo 3999. Pro vyjádření vyšších čísel se používaly různé způsoby, které ale nebyly používány jednotně a nenašly větší rozšíření do současnosti.
Někdy používali vodorovnou čárku (tzv. vinculum) nad číslem, což značilo vynásobení napsaného čísla tisícem:
VIII = 8000
Dalším způsobem zápisu bylo uvedení menšího čísla před větším a jejich vynásobení. Pro zápis se někdy používalo oddělení tečkou nebo zápis s horním indexem:
VM nebo V.M nebo VM = 5000
VIIC nebo VII.C nebo VIIC = 700
Původ vzniku římských čísel
I
Římská čísla vznikla přirozenou cestou. Římané počítali na prstech. Čísla jako 1, 2 a 3 a jím odpovídající znaky I, II a III graficky vyjadřují jednotlivé prsty.
Římská číslice I (1) je vyjádřením jednoho prstu
Římská číslice II (2) jsou dva prsty
Římská číslice III (3) jsou tři prsty
V a X
Také tato dvě římská čísla mají svůj původ v lidské ruce:
Římská číslice V (5) je vyjádřením dlaně s pěti prsty - V tvoří tvar mezi palcem a malíčkem
Římská číslice X (10) jsou dvě dlaně u sebe (10 prstů).
L a C
Latinsky sto je centum. Odtud C. Padesát je polovina ze stovky. L tedy vzniklo "rozpůlením" znaku pro 100 (C):
Římská číslice L (50) vznikla rozpůlením C (100 = lat. centum)
Podle Slovníku antické kultury vzniklo L rozpůlením původního řeckého označení pro sto - Ψ (psí).
D a M
Tisíc je latinsky mille (odtud M pro 1000). Znak D pro 500 vznikl opět grafickým "půlením" znaku M, tentokrát svisle. Vznikl tak znak podobný písmenu D:
Římská číslice D (500) vznikla rozpůlením M (1000 = lat. mille)
Chronogramy
Jedná se o latinské nápisy s několika zvýrazněnými velkými písmeny, které je
třeba mechanicky sečíst bez ohledu na uvedená pravidla. Součet dá letopočet
zveřejnění nápisu. Např. nápis CLangere sepVLtos VoX Mea CVnCta
petIt
na zvonu říká Můj hlas touží jen vyzvánět mrtvým
a zároveň vyjadřuje letopočet C+L+V+L+V+X+M+C+V+C+I = 1426.
Microsoft Excel a římská čísla
Nejrozšířenější tabulkový procesor Microsoft Excel má v sobě zabudovanou funkci pro převod na římské číslice:
=ROMAN(cislo;forma)
Funkce převede číslo vyjádřené pomocí arabských ("našich") číslic na římské číslice ve formátu textu. Další informace najdete např. v nápovědě k Excelu.
conVERTER
Převod čísel na římské ekvivalenty je také jedna z funkcí aplikace conVERTER.
Časté otázky k římským číslům
- Jak se římskými číslicemi zapíše nula?
- Klasická římská číselná soustava neměla znak pro nulu. Pokud je potřeba zapsat nulu, používá se běžná arabská číslice 0 nebo slovní vysvětlení.
- Jak se zapíše rok 2026 římsky?
- Rok 2026 se zapíše jako MMXXVI.
- Proč se někde píše IIII místo IV?
- Zápis IIII je historická varianta, známá například z některých hodinových ciferníků. V běžném moderním zápisu se pro hodnotu 4 používá IV.
- Jaké je největší běžné římské číslo?
- V běžném moderním zápisu bez zvláštních značek se často uvádí 3999 = MMMCMXCIX. Vyšší hodnoty lze zapsat historickými nebo typografickými úpravami, například čárou nad číslem.
Další informace
- Římské číslice – Wikipedie
- Roman numerals – Encyclopaedia Britannica
- Římské číslice – Ústav pro jazyk český