19. 12. 1852–9. 5. 1931
Albert Abraham Michelson se narodil 19. prosince 1852 ve městě Strelno v Prusku, dnešním Strzelně v Polsku, v rodině Samuela Michelsona a Rosalie Przylubské. V roce 1855 emigroval s rodinou do Spojených států amerických. Vyrůstal v hornických městech Murphy’s Camp v Kalifornii a Virginia City v Nevadě; později navštěvoval školu v San Franciscu.
V roce 1869 byl na doporučení prezidenta Ulyssese S. Granta přijat na Námořní akademii Spojených států v Annapolisu. Vynikal zejména v optice, fyzice tepla, klimatologii a technickém kreslení. Po absolvování v roce 1873 sloužil dva roky na moři a poté se vrátil na akademii jako instruktor fyziky a chemie.
Vědecká kariéra a přínosy
Měření rychlosti světla
Michelson se intenzivně zabýval měřením rychlosti světla. Jeho první experimenty na toto téma proběhly během jeho působení v Annapolis. V letech 1878 až 1882 prováděl měření, která zůstala dlouho nepřekonána svou přesností.
Michelsonův interferometr a experiment Michelson–Morley
V roce 1881, během evropského studijního pobytu, Michelson navrhl a sestrojil interferometr – přístroj, který rozdělí světelný paprsek do dvou ramen, po odrazu je znovu spojí a umožní z interferenčního obrazce měřit velmi malé rozdíly optických drah.
V roce 1887 provedl Michelson společně s Edwardem Williamsem Morleym slavný Michelsonův–Morleyův experiment, který měl ověřit pohyb Země vůči hypotetickému světelnému éteru. Očekávaný „éterový vítr“ se neprojevil. Nulový výsledek experimentu patřil k důležitým podnětům pro proměnu fyziky na přelomu 19. a 20. století a později dobře zapadl do rámce speciální teorie relativity.
Astronomická interferometrie
Michelson později využil interferometrické metody také v astronomii. Pomocí interferometru bylo možné měřit velmi malé úhlové rozměry hvězd a dalších objektů. Tato práce ukázala, že interferometrie není jen laboratorní metodou, ale i nástrojem přesné astronomie.
Akademická činnost
Po návratu do USA přijal Michelson místo profesora fyziky na Case School of Applied Science v Clevelandu, kde působil od roku 1883. V roce 1889 přešel na Clark University ve Worcesteru v Massachusetts. Roku 1892 byl jmenován profesorem a prvním vedoucím katedry fyziky na nově založené Univerzitě v Chicagu, kde působil až do pozdních let své kariéry.
Osobní život
Michelson byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Margaret Hemingwayová. V roce 1899 se oženil s Ednou Stantonovou z Lake Forest v Illinois; z tohoto manželství měl jednoho syna a tři dcery.
Ocenění a uznání
Michelson obdržel řadu prestižních ocenění za své vědecké přínosy. V roce 1907 získal Nobelovu cenu za fyziku za optické přesné přístroje a za spektroskopické a metrologické výzkumy provedené s jejich pomocí. Stal se tak prvním Američanem, který získal Nobelovu cenu za fyziku. V letech 1923 až 1927 byl prezidentem Národní akademie věd USA.
Pozdější léta a smrt
Albert Abraham Michelson zemřel 9. května 1931 v Pasadeně v Kalifornii. V pozdních letech se znovu věnoval přesnému měření rychlosti světla, mimo jiné v experimentech spojených s observatoří Mount Wilson a s dlouhými světelnými drahami v Kalifornii.
Zdroje
- Albert A. Michelson - Biographical - NobelPrize.org
- A.A. Michelson | Nobel Prize-Winning Physicist - Britannica
- Albert Abraham Michelson - Wikipedie
- Michelson, Albert Abraham - Case Western Reserve University
- Albert Abraham Michelson 1852–1931 - AIP
