Z historie metru

Metr byl původně definován jako jedna desetimilióntina části zemského kvadrantu. Po zjištění, že délka metru neodpovídá vlastní definici, nastalo v metrologických kruzích zděšení. Změnit délku metru podle nových měření zemského kvadrantu, aby skutečně odpovídala jeho desetimiliónté části nešlo. Stará definice opuštěna a nahrazena novou, která umožňuje přesnou reprodukci prototypu metru uloženého v archívu Mezinárodního úřadu pro váhy a míry v Sèvres. Tento prototyp totiž sloužil a slouží jako vzor pro výrobu národních kopií, ze kterých se pak odvozují všechna vyráběná měřidla. Protože je uložen v archívu, říká se mu také někdy archivní metr. Konečnou podobu získal prototyp metru roku 1889. Je to platinoiridiová tyč s průřezem ve tvaru H, na které je dvěma vrypy vyznačena vzdálenost 1 m.

Prototyp metru č. 27

Průřez prototypem metru

Definice metru

Od roku 1960 byl metr definován takto:

Metr

Metr je délka rovnající se 1 650 763,73 násobku vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, která přísluší přechodu mezi energetickými hladinami 2p₁₀ a 5d₅ atomu kryptonu 86.

Podle této definice šlo metr reprodukovat s přesností řádu na 10^-9. To znamená, že délka kopie a originálu je stejná ještě na devátém místě za desetinnou čárkou.

Upraveno z knihy Augusta, P. - Klůna, J.: Tajemství přesnosti. Albatros, Praha 1983. Doplněno.